Konspirační teorie - Ogopogo
Kanadský nejslavnější vodní netvor Ogopogo žije v jezeře Okanagan v jižní části Britské Kolumbie. Ačkoli indianské legendy zmiňují netvora žijícího v Okanagan Lake dávno před přichodem bělochů, Ogopogo zůstává aktuální i dnes. Rok co rok se objevují zprávy o nestvůře zhruba 20 až 50 stop dlouhé a zvlněným hadím tělem.
Jezero Okanagan je asi 169 kilometrů dlouhé, hluboké 1,000 stop. Je orientováno ve směru sever- jih a na březích se rozkládají úrodné vinařské a ovocnářské oblasti. Na severním konci jezera leží malé městečko Vernon, na jižním Penticton, uprostřed pak Kelown, který si vysloužil ne příliš lichotivou přezdívku „hlavní město okanaganské příšery.“ V tamějším muzeu je totiž veliký archiv plný všeho co se týká Ogopoga. V městském parku nedaleko jezera je dokonce i model obludy v životní velikosti, který přitahuje turisty z celého světa.. Pozorování byla oznámena z celého jezera, ale netvor je nejčastěji pozorován v oblasti na jih od Kelownu ve vodách blízko Peachland.
První záznamenané pozorování bělochem bylo v roce 1872 paní John Allison a případy pozorování pokračují dodnes. Podívejme se nyní na některá svědectví, z nichž jsou mnohá více než zajímavá! Téměř všechna se, co se týče popisu obludy, shodují: Protáhlé hadovité tělo dlouhé cca 6 – 21 metrů temně zelené až tmavě hnědé barvy, pohybující se vlnivými pohyby. Na hřbetě má prý dva či více hrbů. Některá svědectví uvádějí i výrůstky na hlavě, jiní tvrdí, že je hladká (snad by mohlo jít o tzv. sexuální dimorfismus, odlišení samce od samice). Zajímavá zpráva o spatření obludy pochází z roku 1914, kdy skupina indiánů z Westbanku a Nicola Valey nalezla u Ostrova chřestýšů rozkládající se tělo obrovského vodního živočicha.
V roce 1923 kapitán Matt Reid z paluby svého parníku Okanagan prý spatřil tvora nedaleko tohoto ostrova. O třináct let později, v roce 1936, byla dokonce viděna i celá skupinka těchto živočichů pohromadě! V červenci 1959 byl Ogopogo zpozorován manželi Millerovými, a to ze vzdálenosti cca 75 metrů. Z vody se prý vynořilo cosi, co silně připomínalo dlouhé plazí tělo. Hrubým odhadem byla jeho rychlost odhadnuta na 30 km/h. Roku 1968 byl dokonce natočen barevný osmimilimetrový film. Stopáž je zhruba minutu a je exponován v krátkých záběrech.
Podle odhadu je velikost pozorovaného objektu cca 15 – 20 metrů, šířka pak jeden metr. O 12 let později byl natočen další film, tentokrát přímo z pláže. Ze vzdálenosti 90 metrů byl natočen objekt, pohybující se vlastní silou, dlouhý cca 18 metrů, temně zelené barvy. Wtitleer Wachlin ze Seattlu, jeho jedenadvacetiletý syn Randy a třináctiletá dcera Sheri se dne 24. července stali dalšími svědky. Dokonce i vyfotografovali několik záběrů. Jeli s člunem na ryby, když se nedaleko Ostrova chřestýšů, cca 30 metrů od nich z jezera vynořilo veliké hadovité, temně zelené až černé tělo. Jeho délku odhadli na 9 – 12 metrů. Hlavu sice nespatřili, ale zpozorovali, že se tělo směrem k ocasu nápadně zužuje. Arlene Gaalová shromáždila přes 200 svědectví o pozorování Ogopoga, a to v rozmezí let 1860 – 1984.
Jak už to u záhad bývá, není-li znám žádný podobný žijící tvor, prolistují se stohy knih a pátrá se po pravěkých zvířatech. Snad vždy se podaří nějakého kandidáta nalézt. Nejinak tomu bylo i u Ogopoga. V třetihorách žil obrovitý, až 24 metrů velký, primitivní kytovec rodu Basilosaurus s dlouhým hadovitým tělem a tlamou plnou zubů. Není tedy vyloučené, v případě Ogopogovy existence, že byla koncem pleistocénu skupinka těchto prakytovců v důsledku geologických změn uvězněna v jezeře, když bylo přerušeno spojení s Tichým oceánem. (V roce 1832 byla nalezena kostra podivného živočicha, nikoliv ovšem v okolí jezera Okanagan, a rekonstruována jako „kostra mořského hada.“ Roku 1834 byla popsána jako Basilosaurus, což v překladu znamená „král ještěrů.“ Až o rok poté bylo zjištěno, že se nejedná o plaza, ale o kytovce.